Krov

Definice a funkce krovu

Krov je nosná prostorová konstrukce střešní části budovy, která přenáší zatížení od střešního pláště, sněhu, větru a vlastní tíhy do svislých nosných konstrukcí (zdi, rámy, pilíře). Zajišťuje tvar a tuhost střechy, stabilizuje objekt v horní části a vytváří střešní dutinu pro tepelnou izolaci, instalace a větrání. Správně navržený krov musí splnit požadavky na únosnost a stabilitu, použitelnost (průhyby, vibrace), trvanlivost, požární odolnost a stavební-fyzikální funkce.

Základní statické principy

Nosné prvky krovu pracují převážně v ohybu (krokve, vaznice), tlaku (sloupky, vzpěry) a tahu (kleštiny, táhla). Stabilita systému je zajištěna vodorovným ztužením (kleštiny, pásky, stropní diafragma) a svislými ztužidly (křížové ztužení, ztužující desky). Klíčová je eliminace vodorovného rozpínání do zdiva prostřednictvím vazných trámů, táhel nebo kotvení pozednic do železobetonového věnce.

Typologie tradičních krovů

Krokvový krov – jednoduchý systém bez vaznic, krokve se opírají o pozednice a hřeben se vytváří dotykem krokví. Vhodné pro menší rozpětí (cca do 6–7 m).
Hambalkový krov – doplněn vodorovným prvkem (hambalkem) mezi krokvemi, který snižuje rozpětí ohybových prutů a omezí vodorovné síly do zdiva. Umožní částečný podkrovní prostor.
Vaznicový krov – krokve podepřené vaznicemi (pozední, mezilehlá, hřebenová). Vaznice jsou neseny sloupky na vazných trámech a podporovány vzpěrami. Umožní větší rozpětí (8–12 m a více).
Vaznicovo-kleštinový krov – zajištění prostorové tuhosti kleštinami v úrovni krokví, často u sedlových střech s obytným podkrovím.
Polovalbové, valbové, mansardové a pultové krovy – typologie podle tvaru střechy s odpovídajícím uspořádáním prvků.

Příhradové a moderní dřevěné vazníky

Průmyslově vyráběné příhradové vazníky z fošen spojené styčníkovými deskami s prolisovanými trny umožňují štíhlé prvky, velká rozpětí (i 20+ m) a rychlou montáž. Navrhují se jako kloubové příhradové konstrukce s přesnou statikou, dodávkou z prefabrikace a vysokou opakovatelností detailů. Alternativou jsou lepené lamelové prvky (GLT) pro větší oblouky a reprezentativní prostory.

Hlavní prvky krovu

Krokve – šikmé pruty nesoucí latě a plášť; dimenzují se na ohyb a smyk, s kontrolou průhybu.
Vaznice – podélné nosníky (pozední, mezilehlé, hřebenové); přenáší reakce z krokví na podpory.
Vazné trámy – vodorovné prvky spojující zdivo, omezují šíření stěn a nesou sloupky.
Sloupky a vzpěry – přenášejí tlakové síly a stabilizují soustavu.
Kleštiny – páry vodorovných prvků svírajících krokve pro ztužení a prostorovou stabilitu.
Pozednice – podélné prvky uložení krokví na koruně zdiva, kotvené do ŽB věnce.
Pásky a ztužidla – diagonální prvky, které zvyšují tuhost v rovině i mimo rovinu krovu.

Materiály a kvalita dřeva

Standardem je jehličnaté konstrukční dřevo (smrk, borovice) s tříděním pevnosti (např. C24, C30) a vlhkostí obvykle 12–20 %. Pro náročnější prvky se používá GL24–GL32 (lepené lamelové dřevo). Kovové prvky (táhla, styčníkové desky, svorníky) se navrhují v systému dřevo–ocel. Důležitá je ochrana proti biologické degradaci (dřevokazný hmyz, houby) impregnací, konstrukční ochranou (odvětrání, detaily proti zatékání) a bariérami proti vzlínání vlhkosti.

Spoje a detaily napojení

Tesařské spoje (čepy, pláty, přeplátování) jsou tradiční a vizuálně hodnotné, ale náročné na provedení a geometrii. Moderní praxe používá šrouby, svorníky, vruty, plechy, styčníkové úhelníky a botky s kotvami do betonu. Kritická jsou místa koncentrace napětí a trhlin – předvrtání, okrajové vzdálenosti a dostatečné překrytí je nutné dodržet. Pozednice se kotví chemickými či mechanickými kotvami do ŽB věnce s vloženou hydroizolační vrstvou.

Zatížení a dimenzování

Stálá zatížení – vlastní tíha dřeva, latí, krytiny, tepelných izolací a podhledů.
Proměnná zatížení – sníh (s ohledem na oblast a tvarové součinitele), vítr (sání a tlak), případně údržba, instalace technologií (FVE, VZT, hromosvody).
Užitná mezní stav – kontrola průhybů krokví a vaznic, šikmé posuny, vibrace u příhradových systémů.

Geometrie střechy (sklon, rozteč krokví, rozpony) se volí v souladu s krytinou a architektonickým záměrem. Návrh respektuje kombinace zatížení a požadavky na dlouhodobou tuhost, včetně kontroly dotvarování dřeva (creep).

Stavebně-fyzikální vrstvy a skladby

U šikmých střech s obytným podkrovím se volí difuzně vyvážená skladba: interiérová parozábrana (vzduchotěsná vrstva), tepelná izolace mezi a pod krokvemi, pojistná hydroizolace (difuzně otevřená fólie), kontralatě, latě a krytina. Důležité je nepřerušované vedení parozábrany, řešení detailů u pozednic, vikýřů a střešních oken. V nevytápěných podstřešních prostorech je klíčová funkční ventilace (okapní a hřebenové větrací pásy).

Napojení na zdivo a věnce

Koruna zdiva má mít železobetonový věnec pro prostorovou tuhost a rovnoměrné kotvení pozednic. Vložená hydroizolace brání kapilární vlhkosti. Dilatační dělení krovu se řeší u dlouhých objektů a složitých půdorysů; je nutné umožnit teplotní a objemové pohyby bez poruch pláště.

Požární bezpečnost dřevěných krovů

Dřevo má předvídatelné zuhelnatění a při správném dimenzování dosahuje požadovaných dob požární odolnosti. Požární úseky v podkroví se dělí požárně dělicími konstrukcemi, prostupy se utěsňují systémy s certifikovanými manžetami a tmelem. Elektrické rozvody ve střeše se vedou v souladu s požárními normami, hromosvodná soustava je navržena s ohledem na krytinu a kovové komponenty.

Akustika a tepelná technika

Střešní plášť musí zajistit dostatečnou vzduchovou neprůzvučnost, zejména u kovových krytin, kde je doplnění akusticky pohltivých vrstev žádoucí. Tepelné mosty v místech krokví se omezují přídavnou izolací pod krokvemi a pečlivým napojením parozábrany. Kontrola kondenzace se provádí bilančně; detaily musí umožnit vysychání konstrukce.

Střešní okna, vikýře a prostupy

Vložení oken a vikýřů narušuje nosný systém i vrstvy pláště. Je nutné lokální zesílení krokví (zdvojení, přerušení s rámem), napojení pojistné hydroizolace a parozábrany, odvodnění lemováním a zajištění větrání. Prostupy (VZT, odvětrání kanalizace, fotovoltaika) musí mít systémové těsnicí prvky a nesmí koncentrovat zatížení na křehké části krytiny.

Integrace fotovoltaiky a technologií

Montáž FVE přidává trvalé zatížení a lokální sání větru. Upevnění má být do nosných prvků (krokve, vaznice) přes systémové háky a kotevní prvky s pojistnou hydroizolací. Kabelové trasy se vedou mimo ostré hrany, s ochranou proti UV a teplu. Nutná je koordinace s hromosvodem, aby nedošlo k nebezpečným přeskokům.

Výroba, prefabrikace a BIM

Moderní praxe využívá 3D návrh, statické modely a CNC obrábění (tovární přesnost tesařských spojů). Prefabrikované díly zkracují čas montáže, zvyšují kvalitu a snižují riziko chyb na stavbě. BIM model podporuje koordinaci detailů s okny, VZT, FVE a požárními opatřeními.

Montáž a bezpečnost práce

Montáž probíhá na zajištěném pracovišti s provizorním ztužením. Kritickým rizikem je pád z výšky, proto se používají kolektivní ochrany (lešení, sítě) a individuální jištění. Těžké prvky se manipulují jeřábem podle montážního plánu, včetně kontrolní listiny spojů a kotvení.

Kontrola kvality a přejímka

Kontrola vlhkosti dřeva a třídění pevnosti před montáží.
Geometrie – rozteče krokví, výškové úrovně, rovinnost, sklon.
Spoje – počet a průměr šroubů/svorníků, okrajové vzdálenosti, dotažení.
Parozábrana – souvislost, přelepené spoje, napojení na zdivo a prostupy.
Pojistná hydroizolace – správné překrytí, řešení úžlabí a nároží.
Kotvení pozednic a hromosvod – dokumentace a měření vodivosti.

Údržba a trvanlivost

Pro dlouhou životnost je zásadní prevence vlhkosti: funkční odvětrání, těsnost střešního pláště, pravidelné čištění žlabů a kontrola prostupů. Doporučuje se periodická vizuální prohlídka (1× ročně), po extrémních jevech (vichřice, námraza) mimořádná kontrola. Lokální napadení hmyzem či houbami se sanací zastaví, u rozsáhlých poškození se provádí výměna prvků.

Rekonstrukce a sanace historických krovů

U památkově cenných krovů se preferuje minimální zásah, zachování originálních spojů a doplňování skrytými ocelovými prvky. Diagnostika zahrnuje měření vlhkosti, sondy do prvků, statické posouzení a monitoring průhybů. Chemická sanace a lokální zesílení (lamelování, přídavné pásnice) musí respektovat reversibilitu zásahu.

Ekonomika a plánování

Cenu ovlivňuje typ systému (tradiční vs. vazníky), druh dřeva, rozsah prefabrikace, složitost střechy a požadavky na interiér. Harmonogram zahrnuje výrobu (CNC/prefabrikace), montáž krovu, ztužení, vrstvy střešního pláště a finální krytinu. Čas i náklady významně snižuje včasná koordinace prostupů a FVE.

Udržitelnost a LCA

Dřevo je obnovitelný materiál s nízkou emisní stopou a schopností ukládat uhlík. Důležité je certifikované původní dřevo, optimalizace průřezů (menší materiálová náročnost) a navrhování pro demontáž a opětovné použití. Důraz na difuzně otevřené skladby podporuje dlouhodobou funkčnost bez chemické zátěže.

Časté chyby v praxi

Poddimenzované kotvení pozednic a nedostatečné ztužení v rovině krovu.
Nekontinuální parozábrana a netěsné detaily u vikýřů a oken.
Nesprávné odvětrání pod krytinou, vedoucí ke kondenzaci a degradaci dřeva.
Chybné vedení FVE kabeláže a nekompatibilita s hromosvodem.
Ignorování dotvarování a průhybů – následné deformace podhledů a krytiny.

Checklist pro investora a projektanta

Jasně definovaný tvar střechy, sklon a krytina včetně doplňků.
Statický model s kombinacemi zatížení a kontrolou průhybů.
Detailní řezy napojením parozábrany a pojistné hydroizolace.
Specifikace kotvení pozednic, ztužení a hromosvodné soustavy.
Koordinace prostupů (VZT, kanalizace, FVE) v BIM modelu.
Plán údržby: roční prohlídky, úklid žlabů, kontrola prostupů po větru.

Závěr

Krov je komplexní nosná konstrukce, jejíž kvalita zásadně ovlivňuje bezpečnost, komfort a energetickou účinnost budovy. Kombinace promyšlené statiky, stavební fyziky, pečlivých detailů a koordinace technologií přináší trvanlivou a udržitelnou střechu s minimem poruch po celou dobu životního cyklu.